Hokejbalový kemp žen v Litomyšli byl perfektně zorganizovaný, těší Topičovou

O víkendu 24. – 26.7 se uskutečnil hokejbalový kemp na zimním stadionu v Litomyšli, kterého se zúčastnily výhradně jen ženy, a tato premiérová akce přivítala 27 hokejbalistek! Mezi nimi nechyběla ani reprezentační útočnice Martina Topičová ze Svítkova, jež se představila na nedávném mistrovství světa ve švýcarském Zugu a s tréninkovými dávkami byla spokojená. „Naučila jsem se spoustu nových věcí,“ říká.

Pravoruká forvardka, mezi jejíž devízy patří nezdolný zápal pro hru a rychlost s notnou dávkou agresivity, začala s hokejbalem až v pozdějším věku. To Martinu Topičovou však ani trochu netrápí a po třech letech tvrdé práce na hokejbalových kolbištích si vydobyla místo v sestavě reprezentačního výběru žen! „Hraji od svých osmnácti let hokej. Dávno před tím jsem dělala kanoistiku a veslování,“ popisuje, co dělala předtím, než narukovala do hokejbalových řad.

Minulý víkend se konal hokejbalový kemp žen v Litomyšli. Jak jeho průběh hodnotíte?
Z kempu jsem se vrátila unavená, přitom plná energie do další „hokejbalové práce“... Co dál k tomu říct? Kemp byl parádně zorganizovaný, i přesto, že byl pro ženy poprvé. Nikdo nevěděl, co čekat. Dojmy jsou jen a jen pozitivní a doufám, že bude brzy příležitost účastnit se podobné akce podruhé! 

Proč jste se tohoto kempu zúčastnila, a splnil veškerá vaše očekávání?
To je jednoduché. Potřebovala jsem si odpočinout od manžela a dětí. (smích) Teď vážně. Hokejbal mě baví a vím, že se mám stále co učit. A navíc, ve svítkovském týmu jsme si řekly, že bude zábava, a taky že byla. Očekávání předčil. Naučila jsem se spoustu nových věcí, které bych ráda přenesla i do tréninků v klubu. A poznala několik zajímavých lidí – protihráček i trenérů.

Byly tréninkové jednotky náročné?
Tréninky náročné byly. Každá nová věc je náročná, a že jich bylo! Záběr byl široký, od fyzické kondice, přes obratnost až po práci s hokejkou, aby nás míček poslouchal.

Kempu se zúčastnilo hned několik talentovaných hráček, ale i těch, co s hokejbalem začaly v pozdějším věku. Jak se dle vašeho názoru děvčata s tréninkovými dávkami popasovala a vidíte rostoucí zájem o ženský hokejbal?
Musím přiznat, že sama patřím k těm, co s hokejbalem začala v pozdějším věku. Na každém tréninku jsem viděla zaujetí pro věc a to, že se každá z nás, bez rozdílu v ročníku narození, snažila vydat to nejlepší. A zájem o ženský hokejbal? Dle mého názoru asi roste a doufám, že po stříbru žen z mistrovství světa se ještě zvýší!

Kdy jste vy osobně s hokejbalem začala a co vás k tomu vedlo? Dělala jste před tím například nějaký jiný sport?
S hokejbalem jsem začala v jednatřiceti, tedy před třemi lety. S pauzou na druhého prcka. K hokejbalu mě přivedla jedna ze spoluhráček z hokeje. Bylo to příjemné zpestření letního „hokejového nicnedělání.“ Hokej hraju od svých osmnácti let. Dávno před tím jsem dělala kanoistiku a i veslování.

Pomyslela jste hned na začátku hokejbalové kariéry, že byste se mohla probojovat na mistrovství světa?!
Tak to určitě ne. Jak jsem říkala před chvilkou, hokejbal byl zpočátku jen doplňkovým sportem bez nějakých dalších ambicí. Časem pro hokejbal začalo mé srdce být víc a víc a proto jsem byla nesmírně šťastná za první pozvánku na reprezentační kemp. Tady patří velké dík trenérovi z klubu, že na mě reprezentační kouče upozornil. Díky Marwine! (Martin Bláha pozn. red.) Ale ani tehdy mě nenapadlo, že se do Švýcarska podívám. Na druhou stranu, od té doby dávám hokejbalu maximum, tak velikou motivací ta pozvánka do reprezentace byla.

Mistrovství světa v roce 2017 je mým dalším cílem, má jasno Topičová

Na světovém šampionátu jste se rozhodně neztratila a připsala si na své konto tři přesné pasy svým spoluhráčkám. Potěšily hodně a byla jste se svými výkony spokojená?
Byla jsem nadšená z každého vstřeleného gólu a z každé povedené akce. Tři přihrávky? Opravdu? (smích) A moje výkony? Hokejbal je týmový sport! Jsem především moc ráda, že jsem mohla být součástí našeho skvělého týmu.

Po většinu času jste na MS nastupovala po boku dalších dvou hokejbalistek z České Třebové Lindy Hyksové a Petry Kvasničkové. Jak se vám s nimi hrálo?
Holky dobře znám už delší dobu, i když je pravda, že spolu jsme nikdy nehrály. Od první buly jsme dýchaly jedna za druhou a bylo jasné, že si vzájemně „sedneme“. Pevně doufám, že naše lajna nezklamala a plnila trenérovy pokyny a přání do puntíku. Alespoň jsme se o to s holkami, stejně jako všechny ostatní, snažily. 

Co bylo v reprezentaci přesně vaším úkolem? Nemrzí vás zpětně, že jste nedosáhla na vytouženou premiérovou branku v národním týmu?
Začnu od konce. Kdybych nebyla „střevo“, proti Italkám jsem měla gól na lopatě, ale nevadí. Úspěch týmu stavím nade všechny osobní ambice. Naše lajna chodila na hřiště s cílem gól nedostat, s tím, aby měly první dvě více času na odpočinek. A góly Lindy a Péti byly pověstnou třešničkou na dortu.

V sezóně nastupujete za Svítkov, který se může pyšnit velkou nejen mládežnickou, ale i ženskou základnou. Jste v tomto klubu se vším spokojená?
Spokojená s chodem týmu jsem, obzvlášť od právě uplynulé sezóny, kdy byla šance zatrénovat si se staršími žáky. I ti caparti, nás myslím posouvají dál. Do další sezóny se chystá i propojení s dorostem. To je pro mě velkou výzvou a zároveň příležitostí myslet na další reprezentační kempy a starty.  

Jak často vůbec svítkovské ženy přes sezónu trénují a co v letní přestávce? Je dril náročný?
V minulé sezóně byly tréninky dvakrát týdně, do té nové to vypadá, že se s hokejkou po hřišti proběhneme ještě o den navíc. V letní přestávce chodíme dvakrát týdně na in-line brusle a navíc mě moji kluci umožní jít se proběhnout podél Labe.

Jaké si před sebe kladete další hokejbalové cíle, sny a přání?
Mistrovství světa 2017 je v mých rodných Pardubicích... Jaký jiný hokejbalový cíl, sen a přání bych mohla mít?

Co pro vás hokejbal znamená a nejvíce na něm baví?
Baví mě pohyb, tým, zápal rozdílných lidí pro stejnou věc. Odreagování se od starostí běžného světa, ale také možnost zažít nezapomenutelné chvíle a potkávat skvělé lidi.