Pod pokličkou ČMSHb: Milan Maršner a úsek reprezentací před domácími šampionáty

Česká hokejbalová reprezentace je v posledních letech úspěšná jak na juniorské, tak seniorské úrovni. Hokejbalisté mužského i ženského výběru přivezli ze Švýcarska stříbro a junioři patří ke světové špičce. Milan Maršner přibližuje svou práci jako vedoucí úseku reprezentací před domácími šampionáty.

Ve všech věkových kategoriích se pravidelně dokážeme vyrovnat nejlepším týmům

Pane Maršnere, jak byste zhodnotil současný stav české hokejbalové reprezentace napříč kategoriemi? I například pohledem na uběhlá mistrovství světa.

Obecně mohu nejen za sebe, ale za celý náš hokejbal, reprezentace hodnotit kladně. Ve všech věkových kategoriích se pravidelně dokážeme vyrovnat nejlepším týmům a bojovat o nejvyšší příčky. To i v juniorských kategoriích, což nebývalo pravidlem. Co je důležité dokážeme produkovat rozdílové typy hráčů pro mezinárodní úroveň, a tím nemyslím reprezentační výběry, ale kluby, které hráče do reprezentace dodávají a vychovávají. Celkově vnímám, že naši hráči především v juniorských kategoriích jsou lépe připraveni, ne herně ale nastavením do rozhodujících utkání.

Jaké jsou hlavní cíle reprezentace pro nadcházející sezóny a jak vnímáte konkurenci na mezinárodní scéně? Které týmy jsou momentálně největšími soupeři Česka?

Cíle jsou a měly by být vždy nejvyšší i s ohledem na celkový proces výchovy mládeže s výstupem do seniorských kategorií. A jmenovat největší soupeře ani nejde. My se musíme ohlížet především na vlastní rozvoj a přípravu vlastních reprezentačních výběrů. Důležité je zmínit úroveň mistrovství světa, která se neustále zvyšuje. Ten, kdo pravidelně sleduje mezinárodní úroveň a má přehled o vývoji hry a proměnách jednotlivých týmů, tak sám pozná, že do bojů o medaile může zasáhnout i 8 týmů. Příkladem může být národní tým Finska, který na posledních třech MS hrál výborný hokejbal. Kanada patří vždy mezi favority a na posledních dvou MS ukázala obrovskou kvalitu, které my nyní dokážeme konkurovat. Zmíním ještě tým Slovenska, který je vždy dobře připraven, a přestože se mu poslední MS nevyvedla, vždy patří mezi naše největší soupeře. Něco jiného je to u juniorů, kde nám dlouhou dobu něco chybělo, přibližně osm let nazpět, abychom pravidelně byli více než vyrovnaným soupeřem pro týmy jako Kanadu a Slovensko. Navíc mezi pravidelně silné týmu musíme zařadit USA, které na MS jezdí s lepším a lepším výběrem. A pokud se ptáte, čím to je, myslím, že naši hráči jsou v rozhodujících momentech utkání odvážnější a celkově se nebojí hrát. Podle mě je to dáno dlouhodobým procesem a výchovou především v klubech.

Na přelomu roku se řešily realizační týmy pro budoucí domácí mistrovství světa. Jak funguje návrh, oslovení a finální výběr realizačních týmů u hokejbalových reprezentací? Jakým způsobem se momentálně sestavují realizační týmy jednotlivých reprezentací? Jaká jsou kritéria pro výběr trenérů a jejich asistentů?

Proces je jednoduchý. Členové sportovní komise úseku reprezentace jednotně navrhují dle své odbornosti kandidáty na posty hlavních trenérů jednotlivých reprezentačních výběrů. Po oslovení kandidáta následuje komunikace o složení celého realizačního týmů. Celý návrh se následně předkládá ke schválení předsednictvu ČMSHb. Mnohdy v průběhu schvalovacího procesu probíhá konzultace s kolegy se sportovním a reprezentačním přesahem. Navrhovaný trenér by měl splňovat sportovně odbornou úroveň a charakterové vlastnosti. Dále by měl prokázat opakující vysokou sportovní úroveň v klubu, která nemusí být vždy podložena jen výsledky. Troufám si tvrdit, že s kolegy z reprezentačního úseku máme dobrý přehled o většině trenérech v našich soutěžích, je to podloženo i spoluprací s úsekem metodiky, kde mám, nebo jsme měli možnost s většinou trenérů pracovat. Doplním jen pro zajímavost, že celou dobu, co za úsek reprezentace navrhuji složení realizačních týmů, se nestalo, že byl schválen náš prvotní návrh nebo záměr, ať odmítnutím osloveného trenéra nebo neschválením předsednictvem ČMSHb. I přes všechna úskalí tohoto procesu nejsem zastáncem výběrového řízení. Tím se s kolegy nezříkáme odpovědnosti za předložené návrhy.

Tým do 23 let vede Jiří Mašík. Jaká je vize tohoto výběru a jak se daří pracovat s touto věkovou kategorií?

Tato kategorie a turnaj pro tuto kategorii vznikl z důvodu nemožnosti pořádat MS juniorů v roce 2020 z důvodu epidemiologické situace. Prvním MS této kategorie bylo MS v Liberci pro ročníky 2000, 2001, 2002 a nyní v Hradci Králové pro ročníky 2002, 2003, 2004. Výstupem je herní praxe pro ročníky, které přišly o MS, vysoká herní úroveň, tím získané hráčské zkušenosti a možný snazší přechod do seniorské reprezentace. Důležité je dodat, že ČMSHb zastává názor, že další MS této kategorie by se už konat nemělo.

U reprezentace žen jako hlavní trenér zůstal ostřílený Michal Broulík. Jak vnímáte práci Michala Broulíka u ženské reprezentace? Kam se ženský hokejbal momentálně posouvá?

Je dobře, že Michal měl zájem dál pokračovat a sestavil doplněný realizační tým. Prošel si pozicí asistenta trenéra na několika MS a poslední mistrovství pro něj nebylo určité lehké. Nabral cenné zkušenosti, které nyní může v přípravě na domácí MS uplatnit. Ženský hokejbal si u nás staví pevné základy, které jsou podpořeny kempy talentovaných dívek U16 a v navazující reprezentaci juniorek U20. Všechny dívčí výběry jsou propojeny a úzce spolupracují.

Každé MS vnímám jako důležité, ať se hraje u nás nebo jinde

David Kuna byl nově zvolen hlavním trenérem mužské reprezentace. Jak probíhala volba a jaké jsou jeho hlavní úkoly?

Proces výběru byl stejný, jako už jsem popisoval. S kolegy jsme vyhodnotili vystupování a výsledky reprezentace mužů v dlouhodobém horizontu a rozhodli se pro oslovení Davida Kuny. Nemyslím si, že je to o úkolech, všichni si uvědomují důležitost domácího MS.

Touto cestou bych chtěl ještě jednou poděkovat Jirkovi Mašíkovi a celému realizačnímu týmu za práci a reprezentaci na mezinárodní úrovni v seniorském hokejbalu.

Jak probíhají přípravy směrem k domácímu mistrovství světa juniorů 2025 v Hradci Králové a šampionátu muž a žen v roce 2026 z pohledu reprezentací?

Juniorské kategorie jsou v rozběhnuté fázi přípravy. Současně ladíme formu finálních kempů těsně před MS a potvrzujeme si organizační zajištění. Nic neobvyklého v tomto období před MS. Seniorské reprezentace naopak připravují plán k MS a řeší se možnosti prvního přípravného kempu. K tomu vám ale určitě více informací sdělí hlavní trenéři.

Jak důležité je pro českou reprezentaci hrát světový šampionát na domácí půdě? Zde bude určitě tlak na úspěch vysoká.

Každé MS vnímám jako důležité, ať se hraje u nás nebo jinde. Přípravy mají zaběhnutý model, který se mění s ohledem na aktuální možnosti, všechny realizační týmy dělají maximum pro úspěch. Všichni si uvědomují a vnímají, že tlak je bezpochyby vyšší. Na druhou stranu, kdo by si nepřál reprezentovat na domácím MS?

Přinese domácí MS nějaké specifické změny v přípravě týmů?

To je otázka na trenéry obou reprezentací. Jak jsem již zmínil, nyní jsou připraveny plány přípravy a naším úkolem (úseku reprezentace – pozn. red.) je připravit dle možností s realizačními týmy nejlepší možné podmínky pro přípravu.

Mnohdy větší respekt a jednotnost hokejbalové komunity

Jak se vám daří pracovat s mládežnickými kategoriemi? Vidíte pozitivní vývoj v přechodu hráčů z juniorů do seniorské reprezentace?

Nemám rád chvástání nebo samolibost. Nechci, aby to tak vyznělo. Ale obecně proces výchovy mládeže je nastaven dobře, s tím že pokud budu mluvit za sebe, vidím určité věci k dalšímu zlepšení, ale beru to a vnímám jako proces, na kterém je potřeba neustále pracovat a reagovat na dostupné možnosti a faktory jako finance, materiální a lidské zdroje. V hokejbale nám ve výchově velmi pomáhají projekty HCM a práce v klubech, práce s trenéry, CTM a práce na úrovni reprezentace. Naopak rezervy vnímám v práci a případné návaznosti na úrovni krajských výběrů U13 a U15, ale to se vracím ke zmíněným možnostem a faktorům. I díky těmto procesům výchovy vnímám, že se nám nyní daří přechod do seniorské reprezentace, ale vždy to může být lepší. Proces výchovy jakéhokoliv hráče záleží na mnoha faktorech a nejvíce v práci na klubové úrovni.

Co je podle vás klíčem k udržení silné generace hráčů v reprezentaci a jakou roli hraje spolupráce s kluby při výchově budoucích reprezentantů?

Složitá otázka. U každého hráče je to individuální a opět je to o vnějších faktorech, které na hráče působí. Je to u funkčnosti týmu, komunikaci trenéra k hráčům, kvalitě přípravy a mnoho dalších. Jak jsem zmínil spolupráce s kluby je zásadní a klíčová. Kluby vychovávají hráče a pracují s nimi v každodenním režimu. Obecně si vážím práce všech klubů a všech trenérů, jelikož každý klub má jiné možnosti a podmínky.

Jaké změny byste rád viděl v organizaci reprezentace v následujících letech? Máte v plánu zavádět nějaké nové strategie nebo modely přípravy?

Tuto funkci zastávám poměrně dlouho. Ať na této pozici je kdokoliv, je potřeba reagovat na dostupné moderní možnosti a vývoj sportu. Například delší dobu pracujeme s myšlenkou speciálních tréninků pro reprezentanty všech kategorií, a tím jejich propojení. Ale opět se dostávám ke zmíněným možnostem a faktorům.

Co byste si osobně přál, aby se v českém hokejbale do budoucna změnilo nebo zlepšilo?

Více hráčů, týmů na klubové úrovni. Zlepšení materiálního a finančního zajištění. Mnohdy větší respekt a jednotnost hokejbalové komunity.

Propojenost všech věkových reprezentací a jejich příprava funguje na vysoké úrovni. Autor fotky: Jaroslav Soukup.