Trénink nesmí být nudný, musí tam být zábava, říká trenér přípravky Jakub Šmucer

Horní Bříza začala budovat mládež před dvěma lety. Minulý rok se začala objevovat na turnajích s minipřípravkou, letos postoupila do přípravky. Trenérem mladých hráčů v malém městě v Plzeňském kraji je hokejbalista Jakub Šmucer, který se o rozvoji mládeže v tomto klubu rozpovídal více.

K roli trenéra jsem se dostal celkem náhodou

Jakube, u hokejbalu působíte od mládeže jako hráč. Už několikátou sezónu hrajete ve 2. Lize za Horní Břízu, ale máte také zkušenosti z Extraligy mužů. Jak jste se pak dostal k roli mládežnického trenéra?

To je pravda, hokejbal hraji už dlouho. K roli trenéra jsem se dostal celkem náhodou, protože tenkrát bylo nutné zaskočit a pomoci na tréninku dětí. Trénink tak opakoval trénink a najednou jsem na to byl sám. V náctiletém věku jsem působil jako vedoucí na dětském táboře, takže s prací v dětském kolektivu už mám zkušenosti. Když se pak naskytla příležitost spojit práci s dětmi s mým oblíbeným sportem, ke kterému mám silné citové vazby, bylo to skvělé. Baví mě to a jsem ochotný tomu věnovat svůj čas.

Do turnajů s mládeží jste v klubu na severu Plzeňska vstoupili minulý rok, a to s minipřípravkou. Co vás vedlo konkrétně k založení této kategorie?

Trénovat jsem začal už před dvěma lety, ale v první sezóně jsme s dětmi jen trénovali. Na konci sezóny jsme pak odehráli přátelské utkání s minipřípravkou z vedlejší Třemošné, do turnajů jsme nastoupili až v uplynulé sezóně. Pro minipřípravku jsme se rozhodli hlavně z toho důvodu, že jsme měli věkové ročníky na to, abychom tuto kategorii poskládali.

Letos nastupujete do turnajů s přípravkou. Vidíte u jednotlivých hráčů pokroky během toho roku? A můžete také prozradit výrazné rozdíly mezi minipřípravkou a přípravkou?

Po minulé sezóně jsem rodičům na schůzce vysvětlil situaci s ročníky. Domluvili jsme se i vzhledem k možnostem oddílu, že ponecháme jednu kategorii, přičemž hrajeme přípravku, do které věkově v našem týmu spadá přibližně polovina hráčů. Je tam rozdíl i čtyř let, což je při hře vidět, ale tým má tak dobré jádro, že jsem se s rodiči rozhodl, že půjdeme o kategorii výš, i když to bude znamenat značnou fyzickou i herní převahu soupeřů. Hlavní rozdíly v těchto kategoriích vidím hlavně v technice hole s míčkem, pohybu hráčů a obranné činnosti. Někteří hráči mají také kreativní kličky, lépe obsazují protihráče a více o hře přemýšlí. Děti jsou pohyblivější, mají rychlejší reakce, lepší vedení míčku a lepší střely. Je důležité, aby už přebíraly hráče a více vnímaly hru jako celek, místo toho, aby jen běhaly po hřišti.

S trénováním mladých hokejbalistů začala Horní Bříza před dvěma lety, v letošní sezóně nastupuje v přípravce. Zdroj fotky: SK Horní Bříza.

Snažíme se, aby byl hokejbal vidět jak v našem městě, tak i okolních obcích

Pro získání mladých hráčů se musí kluby věnovat náborovým aktivitám. Jak se vám daří přilákat mladé naděje? A jakou máte nyní hráčskou základnu?

To je spíše otázka na našeho vedoucího mládeže Marka Hanzu, ale vím, že náš oddíl spolupracuje s mateřskou školou, kde Marek Hanza vede kroužek s názvem Hokejbal. Děti tam absolvují různé překážkové běhy, dostávají do ruky hokejku, učí se základům vedení míčku a pár z nich takto k nám přestoupilo. Pracujeme také se základní školou, kde je evidovaný kroužek. Pokud by si některé z dětí vybralo, že chce přijít, tak rozhodně může.

Snažíme se jako oddíl, aby byl hokejbal vidět jak v našem městě, tak i v okolních obcích. Například v létě jsme byli pozváni do Tatiné, kde se konal sportovní den pro děti a představovaly se tam různé oddíly z okolí. Náš stánek tam nechyběl a myslím, že to byla povedená akce. Co se týká hráčské základny, v Horní Bříze je v kolektivních sportech nejpočetnější kopaná, kde je dětí určitě více. Naše hokejbalová základna aktuálně čítá šestnáct dětí.

Udržet hráče takového mladého věku u hokejbalu není jednoduché. Na co je důležité se zaměřovat v trénincích, aby to děti bavilo a tento sport je zaujal?

Trénink nesmí být nudný, musí tam být zábava v podobě her, aby děti měly soutěže v kategoriích a utvářel se dobrý kolektiv a soudržnost. Je důležité, aby se děti rády vídaly. Další věcí je správný přístup vedoucího, trénink by neměl být pořád stejný a měl by končit tak, aby se děti těšily na další. To je důležité pro to, aby se děti stále vracely.

V Horní Bříze jste začali budovat mládež od nejmladší kategorie. Jaký potenciál vidíte v tom, že se v dalších letech budete prezentovat také v žácích, případně ještě ve starších mládežnických soutěžích?

Na tuto otázku není lehké odpovědět, protože věkový rozestup mezi dětmi je opravdu značný. Jsou to ročníky 2014–2018, což je velký rozdíl. Určitě chci s nimi pokračovat, protože jsme jako tým začali a chci je rozvíjet z dětí na mládežníky. Jediné, co mohu stoprocentně říct, je plán na nejbližší budoucnost. Příští rok určitě budeme pokračovat v kategorii přípravky. Jinak zatím nevím, jestli pak budeme pokračovat na jih, na to teď nedokážu odpovědět. Na závěr bych chtěl poděkovat za spolupráci Honzovi a Vojtovi Votavům, protože šestnáct dětí není málo a jsem moc rád, že mi s týmem pomáhají.

Přípravka Horní Břízy se o minulém víkendu představila na turnaji v domácím prostředí. Zdroj fotky: SK Horní Bříza.