Pod pokličkou ČMSHb: Libor Komůrka a činnosti Disciplinární komise

Nová rubrika Pod pokličkou ČMSHb přináší rozhovory s nejrůznějšími činovníky hokejbalového svazu. Jako první na otázky odpovídal člen Disciplinární komise Libor Komůrka. Zajímá vás, jak funguje celá komise? Jak přispívá svou činností k tvorbě pravidel? Nejen o tom si přečtěte v následujícím článku.

Hokejbal prošel možná největší a nejrychlejší změnou ze všech sportů

Libore, mohl byste nám jako člen Disciplinární komise ve stručnosti nastínit, jak celá komise funguje?

Tak hlavní činností DK je, jak je asi každému jasné, řešit přestupky jednotlivců či klubů proti disciplinárnímu řádu. Ale jsou i další činnosti, jako je evidence rozhodnutí a kontrola jejich dodržování, návrhy na úpravy, především Disciplinárního řádu, kontrola vyšších trestů hráčů... zkrátka těch činností je více. Ale největší objem je samozřejmě řešení přestupků. V současné době pracuje komise ve složení Ondřej Průša (předseda komise) a členové Lukáš Soukup, Lucie Rejlová, Tomáš Laibl a já. Vzhledem k velkému objemu práce činnost rozděluje předseda podle aktuální situace tak, aby se zapojili všichni členové a rozhodnutí byla vydávána včas a v souladu s řády. Vždy o trestech rozhodují minimálně tři členové, z rozhodování se pokaždé vyloučí člen, který je případně svázán s regionem, kde k přestupku došlo, a to pro možnou podjatost. Toto zatím funguje bez problémů.

Co máte konkrétně vy na starosti?

Jednou z činností každého člena je kontrola vyšších trestů hráčů v určitých regionech. Osobně mám na starost vyšší tresty hráčů regionu Západ a Střed, ale většinou si i při této činnosti členové vzájemně vypomáhají. Dále zpracovávám administrativně rozhodnutí přidělená předsedou komise.

Schází se disciplinární komise pravidelně, nebo vše funguje na bázi podnětů, tak jako tomu bylo donedávna například v hokejové extralize?

Vzhledem k tomu, že členové jsou z různých konců naší republiky, "schází" se především pomocí videohovorů či komunikují e-mailem nebo telefonicky, a to vždy podle aktuální potřeby, což je prakticky, vzhledem k rozsahu práce, každý týden hned v pondělí (smích).

Jak se stavíte k systému trestů v hokejbale? Přijde vám správně nastavený, nebo někde vidíte mouchy?

Po pravdě? Hokejbal prošel možná největší a nejrychlejší změnou ze všech sportů od svého založení až po současnost. Mým názorem je, že jsme se vydali cestou hokeje a hodně změn, např. v pravidlech, jsme zkoušeli či zkoušíme praktikovat i v hokejbale. Tedy i tresty se vyvíjejí tímto směrem. Musím ale říct, že Disciplinární řád a jeho sazebník trestů je nastaven dobře, je v něm dost prostoru pro to, aby DK měla možnost vynášet odpovídající tresty. Ty se samozřejmě za dobu mého působení měnily. Domnívám se, že se v tomto směru hráči malinko polepšili. I když čas od času se objeví nějaký exces, který hokejbalovou veřejností rezonuje, a je třeba na to ze strany DK reagovat.

Stalo se vám někdy s kolegy, že jste na trest pro daného hráče měli naprosto odlišný názor? Jak jste případně tuto situaci řešili?

Určitě. Pokud bychom měli vždy na všechno stejný názor, mohl by v komisi sedět pouze jeden člověk. Myslím, že jak za minulého, tak za současného složení komise jsme ale vždy došli ke společnému závěru a výši trestu, která odpovídala danému přestupku.

Ovlivňuje nějak rozhodovací činnost komise vývoj pravidel?

Změnu pravidel společně tvoří názory a podněty členů více komisí, a to jak Komise rozhodčích, Ligové komise, tak i Disciplinární komise. Z naší strany se snažíme doplňovat, případně měnit především Disciplinární řád či jeho sazebník, tak aby byl co nejvíce aktuální. Hokejbal jako hra se neustále vyvíjí a je potřeba, aby i řády na tuto skutečnost reagovaly.

Bez disciplinární komise ČMSHb by to v hokejbale nešlo. Autor fotky: Jaroslav Soukup.

Jednoznačné pozitivum je možnost využití videí!

Vybavíte si z paměti, jakému hráči jste udělili první trest za vašeho působení? Případně, jaký byl nejvyšší vámi udělený trest a proč?

Upřímně z hlavy ne, musel bych nakouknout do starých složek. Za mého působení ve funkci předsedy jsme vydali na osm set rozhodnutí, a to je velké kvantum. Každopádně jsem si jist, že ten dotyčný si vzal jistě trest k srdci a stal se z něj vzorný hráč, jako z každého, kterému jsme nějaký trest udělili (smích).

Co vidíte v hokejbale za dobu, co pracujete v DK, ať už jako předseda či jako člen, za největší posun ve vztahu k práci DK? A co by se muselo stát, aby DK ubyla práce?

Jednoznačné pozitivum je možnost využití videí! Dnes se už hodně zápasů natáčí a můžeme toho pro práci využít. Samozřejmě nemáme možnosti jako v hokeji, ale každý videozáznam je velkým přínosem v práci DK. A co změnit, aby DK ubyla práce? Udělat z hokejbalu sport, jakým byl po svém vzniku, a poslat ho zpátky do čtyř hráčů! Určitě by ubylo kontaktů mezi hráči a měli by navrch ti, kdo umí s hokejkou. Když vidím, jak jsou dneska hráči fyzicky a technicky připravení, viděli bychom jiný a, osobně si myslím, že lepší hokejbal. Ale je mi jasné, že hrát hokejbal dnes ve čtyřech je už nejspíš utopie.

Co byste za sebe, potažmo za celou DK, vzkázal hokejbalové veřejnosti?

Aby o nás slyšela co nejméně (smích)!